Kolik RAM potřebuje VPS: pravidlo výpočtu podle použití

Pravidlo: sečíst, co zůstává v paměti

Server nespotřebovává paměť „obecně“: každý běžící program si drží svůj díl, dokud běží. Výpočet proto vychází ze seznamu procesů, které běží trvale, a pak k nim přidává špičku a rezervu:

Potřebná paměť = (systém + trvalé služby + špička příležitostných úloh) × 1,25

• Systém: minimální distribuce Linuxu (Debian, Ubuntu) zabírá po spuštění zhruba 150 až 300 MB, včetně přístupu SSH a logování.
• Trvalé služby: webový server, procesy aplikace, databáze, cache, fronta úloh. Jejich spotřeba závisí na technologii a podrobně ji rozebírá následující oddíl.
• Špička: to, co se přidává jen občas, například sestavení aplikace, záloha, import nebo náročná naplánovaná úloha. Server dimenzovaný podle průměru padá právě v těchto chvílích.
• Rezerva: 25 % nad součet, pro růst dat a provozu. Nezahálí: Linux využívá volnou paměť jako mezipaměť souborů, což zrychluje databázi.

Kolik spotřebuje každá součást

Níže uvedené řády platí pro aplikaci běžné velikosti, měřenou v produkci. Jsou výchozím bodem; poslední slovo má vždy měření na vaší vlastní aplikaci, popsané dále.

U javascriptových aplikací se často opakuje jedna špička: sestavení (build). npm run build na projektu Next.js, Nuxt nebo Angular běžně sám potřebuje 1 až 2 GB, po dobu několika minut, navíc k tomu, co už běží. Sestavovat na serveru znamená dimenzovat pro tuto špičku; sestavit aplikaci na svém počítači nebo v CI a na server nahrát jen výsledek znamená se jí vyhnout.

Stejná úvaha platí pro kontejnery Docker: každý kontejner je sada procesů jako každá jiná a démon Dockeru přidává vlastní spotřebu. docker stats ukazuje, kolik si bere každý z nich.

Typické profily

Tyto profily sčítají předchozí součásti, včetně špičky a rezervy. Předpokládají aplikaci běžné velikosti a provoz v době spuštění; objemná databáze nebo trvale vysoký provoz posouvají nároky výš.

Aplikace, která volá model AI přes API (OpenAI, Anthropic, Mistral), se dimenzuje jako kterákoli jiná webová aplikace: model běží u svého poskytovatele a váš server čeká na odpověď. Řádově jiné nároky přináší až spuštění modelu přímo na serveru.

Měření na běžícím serveru

Na serveru v provozu nahrazuje odhad měření. Tři příkazy ukážou, jak na tom jste:

free -h
ps aux --sort=-rss | head -n 15
vmstat 5 5

• free -h: čtěte sloupec available, tedy paměť skutečně dostupnou pro spuštění nových programů. Sloupec free je téměř vždy nízký a je to v pořádku: Linux zaplňuje nevyužitou paměť mezipamětí souborů (buff/cache), kterou uvolní, jakmile ji některý program potřebuje.
• ps aux --sort=-rss: procesy seřazené podle obsazené paměti (sloupec RSS, v kilobajtech). Právě zde vidíte, kolik váží každý worker PHP nebo Node.js.
• vmstat 5 5: pět měření v pětisekundových intervalech. Nenulové hodnoty ve sloupcích si a so, měření za měřením, prozrazují server, který swapuje: chybí mu paměť.

Měřte v nejvytíženější době dne a během příležitostných úloh: sestavení, zálohy, importu. Rozhoduje špička.

Když paměť dojde

Server, kterému dochází paměť, nezpomaluje postupně. Když už není co uvolnit, jádro Linuxu spustí OOM killer (out of memory): vybere proces, obvykle ten, který zabírá nejvíc paměti, a okamžitě ho ukončí. Na aplikačním serveru je to často databáze.

Příznaky: občasné chyby 502 nebo 503, služba, která se bez zjevného důvodu restartuje, sestavení, které skončí hláškou Killed. Logy to potvrdí:

journalctl -k | grep -i "out of memory"
systemctl status nazev-sluzby

Ve výstupu systemctl status označuje hláška Failed with result 'oom-kill' službu ukončenou kvůli nedostatku paměti.

Swap, pokud ho server má, tento okamžik oddálí tím, že nejméně používanou paměť přesune na disk. Slouží jako záchranná síť, ne jako kapacita: server, který swap využívá nepřetržitě, odpovídá několikanásobně pomaleji, i na SSD NVMe.

Řešení, od nejjednoduššího po nejtrvalejší: snížit počet procesů aplikace (pm.max_children, workery Gunicornu), sestavovat mimo server, omezit paměť databáze a pak přejít na vyšší velikost.

Zvolit velikost a myslet na další růst

1. Sepište, co bude na serveru běžet: webový server, aplikace a počet jejích procesů, databáze, cache, naplánované úlohy.
2. Sečtěte hodnoty podle tabulky součástí, přidejte nejnáročnější špičku (často sestavení) a pak 25 % rezervy.
3. Zvolte velikost, která tento součet pokryje. Mezi dvěma sousedními velikostmi stačí ta menší, pokud přechod na vyšší velikost proběhne bez reinstalace.
4. Po spuštění měřte ve špičce dne a pak při každé fázi růstu aplikace.

Paměť není jediný prostředek: procesor rozhoduje u všeho, co počítá (sestavení, zpracování obrázků, běh modelu AI), disk u databáze a souborů. U webové aplikace však velikost téměř vždy určuje právě paměť.